Jak to všechno začalo

25. březen 2012 byl pro spoustu lidí zcela obyčejným dnem. Ale pro nás dva byl tak trochu osudový. Začalo být už pěkně, a tak jsme vyrazili na procházku do Havlíčkových sadů v Praze. Když jsme se trochu prošli, rozhodli jsme se si dát pivo a něco dobrého v místním Viničním altánku, ze kterého je překrásný výhled na město. Pokud jste tam ještě nikdy nebyli, určitě tam zavítejte, je to kouzelné místo. Začali jsme se bavit o všem možném, o našich snech, přáních a budoucnosti.

Nápady se rodí na inspirativních místech

Pavel začal mluvit o tom, že by si chtěl koupit motorku a mně se ten nápad moc líbil. Motorka znamená projížďky a to je v podstatě cestování, které máme oba tak moc rádi. Ale řekl mi ještě jednu věc. Všichni kolem se mu snažili vysvětlit, že už má ten věk na to, aby si pořídil hypotéku, zadlužil se a začal žít jako všichni dospělí. Jenže nikdo z těch lidí se nazajímal o jeho sny a přání. A potom se mi svěřil, že by chtěl cestovat, všude, prostě po celém světě. A ve mně tím vyvoval vzpomínku na můj dávný sen z dětství. Když jsem byla malá, milovala jsem epizody Willyho Foga na cestě kolem světa. Už jako dítě jsem si přála zažít taky takové dobrodružství, ale rozhodně ne za pouhých 80 dní. Ale jak jsem rostla a neměla vedle sebe žádného parťáka, sen se zkrátka rozplynul a pomalu začal upadat v zapomnění. A díky Pavlovi mi svitla naděje, že by se přeci jen všechno mohlo uskutečnit.

A tak jsme si plácli, prostě jsme věděli, že do toho chceme jít a chceme to udělat spolu. Ze začátku jsme tomu oba stále nemohli uvěřit. Pamatuju se, jak jsme o tom neustále mluvili a přesvědčovali jeden druhého, že to bereme vážně. A ono to skutečně funguje, jak sami můžete vidět na našich stránkách. Čím víc se to blíží, tím náročnější je příprava, ale o to více se těšíme, protože náš společný sen se začíná stávat skutečností.

Tento příspěvek je také k dispozici v jazyce: English