Sapa - okouzlující rýžová políčka v horách

Při naší první návštěvě Jihovýchodní Asie hodně pršelo, ale naštěstí se počasí brzy ustálilo. V pravý okamžik jsme se rozhodli vydat směr Sapa. V Hanoji jsme si tentokrát koupili takový malý zájezd, za který jsme zaplatili 1 068 000 VND/osobu (cca  1.181 CZK) za 3 noci a 2 dny včetně trekkingu v rýžových polích. 2 noci jsme spali v lůžkovém autobuse a 1 noc jsme strávili v homestayi. Nelitujeme, ale příště se tam určitě podíváme na vlastní pěst, protože severní Vietnam je nádherný a vcelku jednoduše dostupný.

Lidé z kmene Hmong

Ráno jsme se po příjezdu do Sapy nočním autobusem dostali na posilněnou na snídani. Zanedlouho jsme se před jedním hotelem sešli se lidmi z kmene Černý Hmong, konkrétně s ženami, které si říkají Tao. Ženy z kmene Černý Hmong nosí tradiční oblečení černé barvy vyráběné z bavlny. Původně své šaty údajně šili z konopí. Tento kmen se skládá z mnoha různých podskupin. Ženy Tao se od ostatních odlišují například tím, že namísto klobouků nosí ve svých vlasech velký hřeben. Spolu s místními ženami se nám představila i slečna Pam, která nám dělala průvodkyni , uměla dobře anglicky a byla samozřejmě také součástí kmene Černý Hmong.

Sapa a trekking v rýžových polích

Celá tato skupina žen nás vzala na trekking do rýžových polí. Ze začátku jsme si říkali, proč s námi jde tolik lidí, ale nakonec jsme byli rádi. Terén mezi políčky byl skutečně velmi bahnitý, takže bylo poměrně náročné chodit z oněch svahů a klesat níž. V tu chvíli jsme byli rádi, že jsme neuvěřili prodejcům treků a vzali si naše pohorky. Ostatní na nás ze začátku nevěřícně koukali, pak nám ale boty chválili a po několika pádech i záviděli 😉 Naše milá společnost tu však byla doma, a tak zkrátka ženy Tao věděly, kam přesně šlápnout a byly vždy ochotné nám i pomoci, abychom neupadli.  Hned nám šli kroky o něco líp. Největší sranda byla, že jsou strašně drobné, takže v určité momenty bylo vtipné sledovat, jak se k nim Pavel musel shýbat dolů. 😉  Po několika hodinách chůze v terénu jsme dorazili do klidné vesničky uprostřed hor a rýžových polí, abychom zde mohli poobědvat. V noci jsme přespali ve vesničce Lao Chải v Home stayi (v podstatě hostel), odkud jsme se ráno vydali na další příjemnou procházku, kde jsme potkali další kmeny. Společně poobědvali, a poté se vrátili do vesničky Sapa. Jedinou vráskou na celém zážitku byly neodbytní prodejci všeho možného. My jsme na ně z Jižní Ameriky zvyklí, jen by jim nemuselo být cca 4 roky…

Rýžová pole, kam se podíváš

Ať už se nacházíte v regionu Sapa kdekoliv, všude se vám stejně jako nám naskytnou neuvěřitelně kouzelné výhledy a putování po severním Vietnamu bude opravdový zážitek. Zelená barva nás učarovala, zklidnila naši mysl a vytrhla z ní veškeré myšlenky, které bránily tomu si ono místo vychutnat naplno. Byla to pastva pro oči, duši i tělo. Kamkoliv jsme se otočili, všude jsme viděli překrásně zelená pole a rýžové terasy. Na těchto polích pracovali lidé z místních kmenů, z nichž většina sklízí rýži a pečuje o ni tradičním způsobem. Nechyběly tu ani vodní buvoli, kteří se povalovali v bahně kolem rýžových políček nebo děti, které skotačily a vozily se na nich. Vše dohromady je to neskutečně idylické a krásné. A i když není snadné dívat se na to, jak těžký život mají místní lidé, určitě stálo za to sem jet a poznat Sapu v rámci naší cesty kolem světa na vlastní oči. Příjemně unavení, ale paradoxně i odpočatí jsme se vrátili zpět do hlavního města Hanoj, abychom zařídili ještě pár věci předtím, než začneme sami pořádně poznávat Vietnam.

Tento příspěvek je také k dispozici v jazyce: English